MVZPR - Kolence
Ráno 21.9.2012 jsem začal balit věci které jsou nutné pro víkendový výlet. Nebylo toho moc a tak před obědem jsme s Exou vyrazili směr Třeboň. Cesta probíhala v klidu a pohodě nám vlastní. V Třeboni jsme se ubytovali v rodinném penzionu, v pokoji číslo 2 a šli jsme se projít do centra abychom rozhýbali ztuhlé svaly s cesty. V 18hodin jsme museli být na zahájení zkoušek v Kolenci. Takto jsme to zažili poprvé, ale je pravda že to má něco do sebe. Již v pátek večer se provedlo rozlosování a už jsme věděli kdo kam půjde v sobotu ráno. Já jsem si vytáhl číslo 2. Toto bylo už evidentní znamení, protože číslo 2 mě v životě provází až osudově. Jen jsem nevěděl v jakém to bude tentokrát směru, zda šťastném nebo smutném, především proto že to byly jedny z posledních naplánovaných zkoušek.
V sobotu ráno jsme začali na poli. Po delší procházce po okolí jsme se pustili do disciplín. Kolem oběda jsme měli hotovo a začali jsme docela hodně slušně. Exa dostala na poli samé čtyřky. Odjezd na základnu, k obědu byl divočák, zelí a knedlík. Krátký odddech a rozhodčí zaveleli odjezd na vodu. Tam nám to opět šlo bez sebemenšího zaváhání a konečný stav známek byl opět samé čtyřky. Závěr sobotního zkouškového dne nám zpestřil klid na stanovišti. Tady to bylo kapku rušnější a to díky hojnému zazvěření revíru. Honci nám vyhnali při naháňce srny, které bohužel Exa viděla a zbytek disciplíny byla totálně napnutá. Přesto to ustála a se známkou čtyři nám spadl kámen ze srdce. Po prvním dnu 100% úspěšnost, tak začal zasloužený odpočinek. V posteli jsem si uvědomil že to horší nás tepve čeká, jedná se třeba o královskou disciplínu - barvu - z té jsem měl největší obavy.
V neděli ráno jsme začli v malém lese. Toto není samochvála, ale veselá realita: Exa si vysloužila opět plný počet bodů a pochvaly rozhodčích. Po obědě nás čekalo následování a barva. Číslo barvy se musí losovat a já si vytáhl číslo 7. Následování proběhlo v pořádku, se známkou 4. Těch 15minut co jsme čekali na nástup barvy bylo nekonečných. I díky tomu že jsme měli na dosah dokončení všestranek v plném bodovém počtu. Při čekání jsem viděl procházet vě směru barvy několik houbařů. Rozhodčí nás zavolal k nástřelu. Exa zalehla dp řemene a vyrazila. Terén byl krásný a v pohodě. Exa nachází kus a známka čtyři byla na místě, plus byla přidána pochvala od rozhodčího. To znamená plný počet bodů, odjezd na základnu a čekat kolik psů dokončí v plném počtu. Během hodiny bylo jasno: jen dva psi v plném počtu. Druh rozstřelu byl určen už na začátku zkoušek, byl to marking. Jelikož jsme poslední rozstřel z markingu prohráli, nebylo mi do zpěvu. Po vítězství jsme moc toužili. Vrchní rozhodčí šel najít terén kde se vše odehraje. Když nás tam rozhodčí zavedli nebylo mi moc veselo. Los mi určil že půjdu jako druhý, takže zase číslo 2. První pes měl trošku problém, určitě to bylo tím že nešlo o klasický marking na louce. Vymysleli to tak že se vypouštělo z lesa přes polní cestu do vyšší trávy. Byla řada na nás. Bažant hozený, zazněl výstřel, Exa v klidu čeká. Po deseti sekundách jsem ji poslal. Jehličí lítalo od pacek a pádila na milimetr přesně. Předání už bylo pohodové. Byl jsem si jistý že je to naše a taky že jo! Krásné překvapení bylo když po vyhlášení vítěze rozstřelu nám trubači začli krásně troubit. Byla to nádhera, tak jako na barvě. Tady se nám vyplatil trénink ,,wétéčkářů", kteří takto postavené disiplíny trénují standardně. Čekání na oficiální vyhlášení už bylo v uvolněné náladě. Jako první zaznělo jméno celkového vítěze: EXA LADY ALISON. Nepopsatelný pocit! První CACIT. Musím se přiznat že jsem po tomto ocenění moc toužil. Třešničkou bylo to že rozhodčí nás ohodnotili cenou Nejlepší les. Je to úžasné. Z Jižních Čech jsme si odvezli praktické ceny a čtyři kásné poháry.
VÍTĚZ ZKOUŠEK
CACIT
CACT
NEJLEPŠÍ LES
Moc Ti děkuju, Exinko!