VII. ročník MSR,
se tentokrát konal pod záštitou KCHLS v honitbách okolí města Písek. Příprava na tyto prestižní zkoušky byla hodně omezená a to díky zdravotnímu stavu Exinky. Místo klasické přípravy jsme se museli spokojit s jednou barvou a pár markingy. Po třech měsících absolutního klidu se v pátek dopoledne vyrazilo směr Písek. Zhruba po šesti hodinách v autě byl cíl před námi. Nejen my jsme měli to "štěstí" a na dálnici "jeli" 6 km hodinu a půl. Ubytování bylo pravda sparťanské, ale stačilo nám to. Při vstupu do místnosti kde se konalo zahájení jsem viděl známé tváře a především rodinu Kuchařovou kteří dodrželi slovo a dovezli pravý a hlavně dobrý burčák a nejen ten J. Zahájení bylo v tradičním mysliveckém stylu. Vylosovali jsme si číslo 5 a docela veselí vyrazili směr chata kde pokračoval košt tekutých dobrot.
Sobota nám začala nevlídným počasím, ale za to docela slušným překvapením. Na začátku ranního nástupu zazněly naše jména a měli jsme se dostavit k rozhodčím pro stříbrný odznak vůdce. Slavnostní fanfáry jen podtrhla tuto slavnostní a radostnou událost.
V neděli jsme pokračovali velkým lese. Barva se nám moc nevydařila a to díky i mé osobě. I když jsem poznal, že Exa tápe a není na barvě čekal jsem tak dlouho s opravou až nás odtroubili. Evidentně moje chyba. Po opravě jsme došli bez zaváhání, takže za 3. Musí to být paráda takový dosled zažít na ostro. Odpolední program malý les. Tady jsme vyfasovali další 3 na čtverci. Exa byla ráda, že našla oba kusy viděl jsem ji v očích únavu. Je to však lovec a bojovník. Po poslední disciplíně jsem byl docela zklamaný ze tří trojek, které jsme dlouho na zkouškách nedostali. V krátké době mi však došlo, že je to luxusní výsledek když vezmu v úvahu, že tři měsíce se nemohlo nic dělat. Veškerý pohyb byl omezen vodítkem to by vyšel z formy snad každý.
Nakonec jsme si odvezli celkově 7 místo a titul res.CACT