Jméno : Exa Lady Alison

Volací jméno: Exa

Datum narození: 23. 3. 2009

Váha: 29 kg

Výška: 56 cm

Otec: Rising Sun Tankaram (Dali)

Matka: Cathleen Lady Alison (Kačka)

Barva: hnědá

Zkoušky: OVVR, SZVP, PZ, LZ, MVZPR

Uspěchy: VN1, V3

Uspěchy otce:

Junior šampión CZ, Šampión SK, Šampión PL, Šampión CZ, Čekatel Šampióna GER, Grand Šampión SK, 3× Klubový vítěz, Interšampión, 3× Pes roku
Zkoušky:
FTR, SZVP, OVVR, Lesní, Podzimní a Všestranné zkoušky – vše I. cena(všestranné 2.), CACT, r. CACT, Pracovní pes r. 2005, Čekatel Šampióna práce

Jak jsme se dostali k Exince:

Exa Lady Alison ČLP/LR/23682 čokoládové barvy narozená 23.03.2009 v Bruzovicích.Její otec je úspěšný Rising Sun Tankaram a matka Cathleen Lady Alison.Exinku jsme si dovezli 13.května 2009, ale tak jednoduché to nebylo, jako napsat těchto pár vět.Co tomu předcházelo?Měsíční skoro hádky s manželkou. Já původně psa ještě nechtěl, až tak za pět let a měl jsem k tomu své důvody.Manželka a děti chtěli psa, hned s klasickými argumenty, že se o něj budou starat,že se tak naučí starat o němého tvorečka a vyzrají tak v citlivější tvory atd.Děti mají věk 8,7,3 to jen tak pro představu.Nakonec jsem podlehl a to i protože moudřejší ustoupí ? Z čeho jsem však nechtěl slevit tak to z plemene. Už od dětství jsem měl slabost pro labradorského retrievra, pro jeho skvělou povahu a snadné vycvičení, aspoň tak to psali ve všech knížkách.K tomu ,co tam nepsali se ještě vrátím. A za tím jsem si stál.Proti návrh byl yorkshirsky teriér.Každý pejsek má něco do sebe ale sami si řekněte pro koho by jste se rozhodli vy a když tak mi to můžete pisnout. Docela by mě to zajímalo.Když už jsme se po dlouhých skoro debatách dostali tomu že si najdem labika ,nastal rozpor další a to barva.Já jsem byl pro světlého, manželka samozřejmě proti,černého jsem nechtěl já ani manželka, tak jsme dospěli ke kompromisu a to překrásná hnědá a mohlo se bouchat šampáňo, že jsme se vůbec dohodli a nezabili u toho ,ale nebouchalo.Místo toho začla manželinka žhavit internet a hledat a hledat.Osud tomu chtěl, že narazila na nově narozena štěňátka, dokonce kousek od nás a to v Bruzovicích.Slovo dalo slovo a druhý den jsme se tam jeli podívat.Už při návštěvě jsem viděl ty jiskřičky v očích a věděl jsem, že je vyhráno, protože kdo jednou měl štěňátko labíka v rukách a mohl se s ním pomazlit, nechce jiné.I přesto jsme si vzali den na rozmyšlenou ,i když byla většina štěňátek zamluvená.Jaký to byl šok, když manželka druhý den volala a paní chovatelka řekla, že už jsou všechna zamluvena!.Nevím ,jak to ten můj miláček udělal ,ale nakonec jsme jeli složit zálohu osobně a už v té chvíli jsme měli vybráno,že by instinkt nebo osudová přitažlivost? Exinka byla od této chvíle naše.

V práci nahlášená dovolená, doma vše nachystané pro nového člena rodiny.Tak jsme vyrazili do Bruzovic pro naší novou kamarádku. U paní Jarošové vše probíhalo v klidu ,sepsáni smlouvy, pár rad do začátku.Při loučení padly i nějaké ty slzičky.Doma jsme byli zvědaví co tomu Exinka řekne.Začala šmejdit po celém bytě, očichávala, ňufala.První bašta v novém domově chutnala a následoval zasloužený odpočinek.Teď nás čekalo venčeni co hoďku či dvě, zvládnout nadšení dětí ,ať nám malého plyšáčka nezašlápnou a dalších x věci spojené se štěňátkem .Každopádně to byla radost.Na noc jsem si ustlal u Exinky v kuchyni, kde měla svůj pelíšek který si hned oblíbila.Byla to krásná, i když náročná noc. Každé dvě hodiny ven. Než opět usnula, olizování a snaha si hrát.Ráno jsem byl rozlámaný, unavený ,ale pyšný.Všichni nám říkali, že Exa bude kňučet, vyvádět a celkově jí bude smutno.Možná jsme měli jen štěstí, ale pěkně spinkala buď schoulená u mě nebo ve svém pelíšku.Ráno však krom pýchy mě zklatila i nemoc, kdy jsem skrz střevní potíže nemohl dojít ani na záchod. Takže manželka na to byla totálně sama a musím napsat ,zvládla to skvěle.A kdyby jen já,ale lehl i syn,takže dva marodi a šťěndo,prostě manželka nevěděla,co dříve.Po třech dnech, kdy jsem přišel k sobě, jsem se pomalu znova zapojil do starostí o našeho buclíka, který rostl jako z vody.Právě v tuto chvíli jsem začal spekulovat, jak budeme našeho miláčka bavit,jak jí budeme krátit čas,když bude růst.Na bytového gaucaka mi jí bylo líto, jelikož byla tak šikovná, že jí vše šlo samo. Sedni bez problémů, přivoláni na jméno i píšťalku bylo tryskové.Musím však říct,že jsme na to šli fikaňe a přivolání bylo vždy k baště,. kterou dostávala. Ale účel světí prostředky,že ? Teď jsem pro změnu žhavil internet já.Manželka byla nažhavená pro agility, já jsem to nechal tak a hledal dál a ejhle ,na co jsem narazil: LOVECKÝ VÝCVIK .Mnoho lidí netuší že labíci jsou vlastně loveččtí psi přinášeči a začlo mé pátrání.Napsal jsem několik meilu ohledně toho výcviku co a jak. Došlo mi i pár odpovědí. Ty co došly,byly docela stručné a nic neříkající až na jeden od Martina Luňáka. To je super rodinka která labíkama žije, více o nich napíšu v loveckém výcviku.Nechte se překvapit.Cvičák jsem měl vybraný uz před dovezením Exy.Připadal jsem si jak magor, když jsem obcházel cvičáky bez psa a chodil se dívat, jak to kde chodí.Nevím ,jak jsem připadal těm lidem ,ale jelikož je to náš první pes, chtěl jsem to nejlepší avidět a mít přehled o více cvičištích.Volba padla na Psí školu ARCU ve Frenštátě pod Radhoštěm.Vedou to tam šikovné, nadšené, mladé holky.Mají tam mnoho aktivit jako poslušnost, agility canesterapii a mnoho dalších aktivit. No a v neposlední řadě již zmíňovaný lovecký výcvik.V začátcích nám hodně pomohly a tímto bych jím chtěl poděkovat a jsem jim vděčný, že se nás tak pěkně ujaly.První dny nám utíkaly jako voda. Exinka rostla a my jsme začali pomalinku cvičit.